Zdravý životní styl
Tuto oblast jsme podporovali v letech 2015–2017 a přispěli jsme částkou 12 000 000 Kč.
Udržování zdravého životního stylu a rozumné nakládání s potravinami považujeme za nezbytnost. Ovlivňuje kvalitu života jednotlivců i celé společnosti. Svým zodpovědným přístupem můžeme napravit mnoho civilizačních neduhů.
Soustředili jsme se především na:
-
Zlepšení stravovacích návyků a pohybových dovedností dětí a mládeže.
-
Změnu nezodpovědného přístupu spotřebitelů k potravinám.
Tvořili jsme a podporovali celek vzájemně se doplňujících projektů. Jejich účastníci tak mohli sdílet své zkušenosti a příklady dobré praxe. Projekty věnované tématu zdravé výživy a potravin byly připomínkovány nezávislou odbornou radou. Jejími členy byly: Ing. Slavomíra Vavreinová, CSc., Ing. Jiří Urban a Ing. Tomáš Zídek.
Pomáhali jsme najít cestu:
-
Ke změně životního stylu dětí, kterým chybí pohyb.
-
Ke zkvalitnění školního stravování dětí, zlepšení stravovacích návyků dětí a mládeže.
-
K zodpovědnějšímu přístupu spotřebitelů k potravinám, včetně omezení plýtvání jídlem a informovanosti společnosti o této problematice.
Projekty
Academia Film Olomouc 1
Největší evropský festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc, jehož organizátorem je Univerzita Palackého, si klade za cíl zasvětit širokou veřejnost do tajů vědy prostřednictvím projekcí českých i zahraničních filmů, přednášek a panelových diskuzí. Letos jsme se stali partnerem jubilejního 50. ročníku festivalu a rádi jsme převzali záštitu nad programovou sekcí (Ne)zdravá výživa, jelikož výživa a stravování je ústředním tématem nadační oblasti Zdravý životní styl. Projekce v rámci uvedené sekce uvedla snímky s tématem dětské obezity a jídla budoucnosti. Téma školního stravování, zdravé výživy a budování zdravých stravovacích návyků u dětí se řešilo v panelové diskuzi s názvem Skutečně zdravá škola. (14. - 19.4. 2015)
Bezobalu 2
Institut pro podporu šetrné distribuce – skupina mladých lidí, kterým není lhostejné, jaké potraviny se na trhu prodávají a kolik po sobě zanecháváme obalů a odpadu, přichází s myšlenkou bezobalového prodeje kvalitních a zdravých potravin. Snaží se také propojit lidi, kteří odmítají konzumní trend ,,nakup a vyhoď". Statistiky ukazují, že na jednoho Čecha připadá ročně 300 kg odpadu, takže průměrná tříčlenná rodina vyprodukuje téměř 1 tunu odpadu za rok, jehož převážnou část tvoří obalové materiály.
V rámci pilotní fáze projektu se testuje bezobalový prodej v jedné prodejně v Praze. Snem skupiny je vytvořit, na základě souběžně probíhající studie, příklad vhodný následování a založit v České republice praxi bezobalových prodejen. Studie mj. mapuje technická a logistická řešení vhodná pro bezobalovou distribuci potravin v českém tržním prostředí, s ohledem na splnění hygienických norem a standardů bezpečnosti potravin, které vycházejí z právních předpisů EU i české legislativy.
BIOSUMMIT 3
Mezinárodní konference BIOSUMMIT 2015 je setkáním subjektů z oblasti ekologického zemědělství a prodeje biopotravin. Jejím cílem je podnítit výměnu názorů a zkušeností mezi klíčovými osobnostmi z řad politiků, obchodníků, zemědělských a zájmových oborových organizací. Biosummit je úvodní akcí Měsíce biopotravin. Hlavním tématem je půda jako základ lidské výživy. Diskusní část konference probíhá v duchu motta "Bio není luxus", s představením několika úspěšných projektů z praxe. První uvedené téma akcentuje rok 2015 jako Mezinárodní rok půdy vyhlášený Organizací pro výživu a zemědělství, druhé otevírá diskusi o vnímání BIO produktů jako běžně dostupného zboží. Konference, která získala záštitu ministra zemědělství Mariana Jurečky, se zabývá také Společnou zemědělskou politikou EU.
Potravinová banka Praha 4
Hybnou silou organizace, která zprostředkovává potraviny potřebným, je nadšení a oddanost pro dobrou věc paní Věry Doušové, jež stojí za projektem Potravinová banka Praha. Shromažďuje potravinové a zemědělské přebytky od dárců, mezi něž můžete patřit i Vy, a přerozděluje je potřebným v Praze a ve Středních Čechách. Jejími klienty jsou zařízení pro děti bez rodičů, osoby v krizi, mládež s hendikepem, lidi bez domova i ti, kterým hrozí sociální vyloučení. Jen pro zajímavost: v roce 2014 rozdala Potravinová banka Praha téměř 169 tun potravin, které se dostaly k 10 000 lidí v nouzi. Organizace se dlouhodobě potýká s nedostatkem finančních zdrojů, proto jsme jí pomohli, aby se mohla soustředit na své hlavní poslání. Vedle rozdělování potravin potřebným upozorňuje Potravinová banka na téma plýtvání potravinami.
Skutečně zdravá škola 5
Za projektem občanské iniciativy stojí osobnost Bohuslava Sedláčka, pedagoga a především rodiče, který se odmítl smířit se současným stavem školního stravování. Koncept školních jídelen, který funguje u nás, je jedinečný, ale měli bychom si všímat, co je dětem prostřednictvím jídla předáváno. Výživa má na zdravotní stav dětí určující vliv a značně ovlivňuje zdravotní stav dětí a rostoucí čísla o počtu dětí trpících obezitou či jinými chorobami v důsledku nezdravého způsobu výživy jsou alarmující. Skutečně zdravá škola se inspirovala úspěšným programem, který probíhá ve Velké Británii a vytvořila vlastní projekt plně integrovaný do života školy v českých podmínkách. Jeho cílem je vybudovat kulturu, která si váží jídla a vychutnává je. Učí o tom, odkud jídlo pochází a jak vzniká. Využívá tématu jídla jako nástroje k zatraktivnění pobytu dětí ve škole - prostřednictvím radostného zážitku ze školního oběda a také obohacením vzdělávání ve třídě o praktické vzdělávání na školní zahradě, o návštěvy farem a lekce vaření. Přejeme si, aby motto projektu: ,,Jídlo! Zdraví! Zábava! Ve školní jídelně? No, paráda!" došlo brzy k naplnění.
Zachraň jídlo 6
Skupina aktivních dobrovolníků z organizace Zachraň jídlo, kteří se do povědomí široké veřejnosti zapsali happeningy upozorňujícími na plýtvání potravinami (např. Hostina pro tisíc a Tisíc kilo), se rozhodla obnovit v našich krajích tradici paběrkování. Upozorňuje na zbytečné plýtvání potravinami a informuje jak využít přebytky. A především propojuje ty, kteří potraviny produkují, s těmi, kteří je potřebují. Zemědělci mají možnost darovat část nesklizené úrody nebo sklizené nadbytky, které se prostřednictvím Potravinové banky dostanou potřebným. A proč se věnovat tématu plýtvání? Podle statistik Organizace pro výživu a zemědělství se celá třetina vyprodukovaného jídla na světě vyhodí nebo znehodnotí. Kdyby se tyto potraviny zachránily, nasytí asi tři miliardy lidí. Průměrný Evropan vyhodí za rok přibližně 100 kg potravin!